Odborník na torpéda z Domažlic

Petr Váchal se narodil 29. června 1849 v Milavčích u Domažlic jako syn podílníka na statku Tomáše Váchala a Margarety, rozené Sloupové. Absolvoval obecnou školu v Domažlicích a nastoupil na místní gymnázium. Později přešel na plzeňskou reálku, ale denní dojíždění poznamenalo jeho zdravotní stav i studijní výsledky, takže se nakonec vyučil zámečníkem.
Vojenskou službu nastoupil u c. k. námořnictva jako strojník na dělovém člunu Narenta, později na velkém obrněnci Lissa. V roce 1873 odešel do civilu a přijal práci ve Whiteheadově továrně na torpéda ve Fiume (dnes Rijeka). Po čtyřech letech jej firma vyslala do Ruska, kde demonstroval použití torpéd a kolem roku 1880 byl stejným úkolem pověřen také v Itálii.
V roce 1881 se objevil na recepci na argentinského velvyslanectví v Londýně s italským doporučujícím dopisem v ruce. Coby odborník na torpéda byl okamžitě přijat argentinským válečným námořnictvem. Sloužil na torpédovém člunu Maipú, nejnovějším obrněnci Almirante Brown a seznamoval argentinské námořníky s používáním a údržbou torpéd. S podporou kontradmirála Bartolomého Cordery vyvíjel vlastní typ torpéda a teorii torpédového útoku. V roce 1889 získalo Váchalovo torpédo na Světové výstavě v Paříži stříbrnou medaili. Tehdejší odborníky překvapily především malé rozměry (délka cca 150 cm) při zachování běžné účinnosti mnohem rozměrnějších torpéd.
Kariéra argentinského námořního důstojníka úspěšně pokračovala i v dalších letech. Váchal přednášel na námořní akademii a dosáhl hodnosti „vrchní velitel torpédových mechaniků“. Jednalo se o nikdy jindy nepoužitý, avšak ceněný titul, takže se Váchal občas objevuje v seznamech argentinských admirálů. Přisuzuje se mu autorství řady teoretických prací v oboru torpéd a námořních min. Zemřel v roce 1919.