korvetní kapitán

Budoucí admirál se narodil v roce 1870 v Kolešovicích u Rakovníka v rodině místního lékaře. Po studiích na reálce na pražské Kampě narukoval k rakousko-uherskému válečnému loďstvu v chorvatské Pule jako aspirant. V roce 1893 zahájil důstojnickou kariéru v hodnosti námořního praporčíka a během příštích let sloužil na větších i menších lodích – od torpédoborců přes křižníky až po bitevní lodě. V roce 1910 dosáhl hodnosti korvetního kapitána a získal velení chráněného křižníku Szigetvár. V té době už platil za zkušeného mořského vlka. Služba ho nejednou zavedla do Středozemního moře a jednou byl zařazen do expedice mířící do Číny, Japonska a Ruska. Krátce před první světovou válkou byl jmenován kapitánem pancéřového křižníku Kaiser Karl VI., jehož kanóny v letech 1914 – 15 podporovaly pozemní jednotky při dobývání a černohorských pozic na hoře Lovčen. V červenci 1917 byl povýšen na námořního kapitána a převelen do Námořní sekce ministerstva války. Po ukončení bojů zůstal ve Vídni, podílel se na administrativní likvidaci rakousko-uherského loďstva a v roce 1920 odešel do výslužby v hodnosti kontradmirála. Herrmannova žádost o vstup do československé armády byla odmítnuta, a tak se vrátil do rodných Kolešovic, kde v roce 1923 na banální zánět slepého střeva zemřel.