Pražský pirát z Karibiku

Ruprecht Falcký se narodil 17. prosince 1619 v Praze jako syn českého krále Fridricha Falckého a anglické princezny Alžběty Stuartovny. Díky místu narození v něm česká šlechta viděla korunního prince, ale všechno změnila porážka stavovských vojsk na Bílé hoře. Královská rodina opustila Prahu, a zatímco Fridrich dál vedl boj proti císařským, zbytek rodiny se uchýlil do holandského Haagu. Ruprecht získal důkladné vzdělání a už ve třech letech mluvil česky, anglicky, francouzsky a německy. V patnácti letech vstoupil do holandské armády, v osmnácti velel jízdnímu pluku, jenže v bitvě u Vlotho (1638) padl do zajetí císařské armády. Za tři roky byl propuštěn a v srpnu 1642 se objevil v Anglii, kde jeho strýc král Karel I. vedl občanskou válku s parlamentaristy Olivera Cromwella. Jako třiadvacetiletý generál jízdy zvítězil v bitvě o most u vesnice Powick, dál válčil se střídavým štěstím a ještě si stihl „odskočit“ do Francie, kde Francouzům pomohl vyjednat kapitulaci Španěly hájené pevnosti La Basée.
V závěrečné fázi anglické občanské války Ruprecht velel Královskému loďstvu, a ačkoli ovládl námořní trasy mezi Anglií a Irskem, porážce, zajetí krále a jeho popravě (1649) zabránit nedokázal. Ve službě exilového krále Karla II. dál vedl korzárskou válku v Atlantském oceánu včetně Karibského moře, až po třech letech jeho vyčerpaná flotila zakotvila ve Francii. V dalších letech se potloukal Evropou víceméně jako psanec a námezdní voják a když se po Cromwellově smrti (1660) na anglický trůn vrátil Karel II., na věrného bratrance Ruprechta nezapomněl. Dostal slušnou rentu, titul hraběte z Cumberlandu a vysoký post ve válečné flotile. V roce 1665, za druhé anglo-holandské války, se Ruprecht jako velitel jedné ze tří námořních eskader vyznamenal v bitvě u Lowestoftu. Takzvanou Čtyřdenní bitvu (1. – 4. června 1666) však Ruprecht s admirálem Johnem Monckem prohráli. Za několik týdnů porážku legendárnímu holandskému admirálovi Michielu De Ruyterovi porážku vrátili i s úroky, ale poslední slovo patřilo de Ruyterovi, který podnikl úspěšný nájezd na kotviště anglických lodí na řece Medway. Tím skončila nejen válka, ale i dlouhá etapa Ruprechtova bojovného života. V roce1670 byl u založení Společnosti Hudsonova zálivu ovládající obchod ve velké části Kanady, které se dokonce dodnes říká Ruprechotva země. Než ale v roce 1682 zemřel, stihl toho ještě dost. Coby „generál na moři i na pevnině“ (jak zněl Ruprechtův oficiální titul) měl co mluvit do výcviku námořníků, modernizace výzbroje a koloniálních otázek (především v osídlení Kanady) a posledních osm let života zasvětil vědě. Spoluzaložil akademii věd, experimentoval s technologiemi výroby skla, inovoval střelné zbraně a chirurgické nástroje, věnoval se teoretické matematice a navrhl potápěčský skafandr. U nás v podstatě neznámý, avšak v zahraničí slavný pražský rodák byl pohřben v kryptě Westminsterského opatství v Londýně