Muž, který se nenechal sníst

Rakousko-uherský námořní důstojník, který se proslavil především během expedice na ostrov Guadalcanar (dnes Guadalcanal). Narodil se 4. září 1870 v Bučovicích v bývalém okrese Vyškov.

Po studiích na námořní akademii se jako kadet zúčastnil výpravy šroubové korvety Aurora do východní Afriky, Indie a Ceylonu. Sloužil zde mj. s poručíkem Josefem Maulerem von Elisenau, který byl později pověřen velením dělového člunu Albatross na cestě do jižního Pacifiku a Budíka přijal do své posádky. Výprava vyplula 2. října 1895 z Puly a pokračovala přes Suez do Sydney. 12. srpna 1896 Albatross přistál u ostrova Guadalcanar v jižní části Šalamounova souostroví. Zde se 23 námořníků a vědců pod Budíkovým velením vylodilo na pevninu. Pobřežní domorodci se chovali přátelsky a dokonce jim poskytli anglicky mluvícího průvodce.
Cestou do vnitrozemí musela výprava překonávat řadu nástrah. Hned druhého dne přišel Budík o 8 mužů, kterým se v bahně a na ostrých kamenech rozpadly boty. Zbytek expedice pokračoval směrem k hoře Tatuba, kterou hodlal prozkoumat. Během výstupu je nečekaně napadli válečníci z vnitrozemských kmenů, pro které byla hora posvátná. Útočili sice jen oštěpy a sekerami, ale o to byl jejich výpad zuřivější. Než se je podařilo zahnat na útěk, padli čtyři muži a téměř všichni ostatní utrpěli zranění. Budík nechal mrtvé provizorně pochovat a zavelel k návratu. Po setmění na zbědovanou výpravu domorodci zaútočili znovu, tentokrát ovšem narazili na připravenou obranu. Vypukla urputná bitva, během které došlo dokonce k boji na bajonety. Členové expedice přesto vyvázli beze ztrát a naopak sami pobili asi 40 útočníků.
Ráno vyslal Budík rychlého posla na Albatross s žádostí o pomoc. Záchranný oddíl i s lékařem dorazil následujícího dne. Námořníci se vydali také pro těla padlých, místo nich ale nalezli jen rozházené kosti. Domorodci je na místě snědli. Námořník Gustav Chaloupka je tak zřejmě jediným Čechem, který má v úmrtním listě napsáno „sněden kanibaly“. Po návratu výpravy Albatross zvedl kotvy. Po několika dnech na jeho palubě zemřel další český námořník Petr Mařas, těžce zraněný úderem sekery do hlavy. Albatross poté křižoval jižním Pacifikem ještě rok a v březnu 1898 se vrátil do Puly.
Pro Františka Budíka znamenalo velení na Guadalcanaru v podstatě vrchol kariéry. Byl vyznamenán Řádem železné koruny 3. stupně a později pracoval jako instruktor při výcviku námořníků. V květnu 1918 byl ze zdravotních důvodů v hodnosti námořního kapitána penzionován a zanedlouho zemřel.
Místo krátké války a památku padlých na Guadalcanalu připomíná kříž vztyčený posádkou křižníku Leopard v roce 1903 poblíž vesnice Tetere.