Foto Vilibald Liebscher (online výstava)
Známé osobnosti v Děčíně:
- Miroslav Horníček a Ivo Niederle v továrně Diana, Děčín V – Rozbělesy, 1970
- Miroslav Horníček a Ivo Niederle při vystoupení v Děčíně v roce 1970
- Vlado Müller a Jiří Hanibal na Pastýřské stěně při natáčení filmu Láska s vůní pryskyřice, Děčín, 1984
Proměny Děčína:
- Prodejny v Děčíně, 70. a 80. léta
- Bagrování Zámeckého rybníka, Děčín I, 1966
- Odstřel hotelu Praha na Masarykově náměstí, Děčín I, 17. února 1967
- Adaptace areálu Bažantnice na letní kino, Děčín, 2. polovina 60. let
- Demolice rohového domu č. p. 409/16 u kina Kotva, Děčín I, 1969
- Bourání původní Hrnčířské ulice, Děčín I, 60. – 70. léta
- Bytová výstavba na Kamenické ulici (u Liberecké ul.), Děčín II – Nové Město
- Dlouhá jízda za pobytu sovětské posádky, Děčín I
- Co předcházelo budově Kokosu (sekretariátu OV KSČ) v Děčíně I
Kultura, zábava, volnočasové aktivity:
- Výstava drobného zvířectva na Labském nábřeží v Děčíně v roce 1966
- Kino Kotva, kino Sněžník (Děčín)
- Zoo Děčín v roce 1971
- Šimpanz Děčan ze Zoo Děčín
- 111. slosování Československé státní loterie
- Dechovka DESTA CLUBU na Smetanově nábřeží, Děčín I
Sport:
- Koupaliště pod zámkem Děčín
- Děčínské oslavy dvojité porážky Sovětského svazu na Mistrovství světa v ledním hokeji 1969
- Stavba nekrytého zimního stadionu a jeho slavnostní otevření, ulice Ve Vilách, Děčín I, 1969
- Sjezdovka s umělým povrchem (první v ČSSR) na Popovickém vrchu, Děčín XXIII – Popovice, 1972
- Vodní slalom na Ploučnici, Děčín III – Staré Město, 70. léta
- Hokejové utkání zpěváků proti staré gardě Děčín, zimní stadion Děčín
Politika a související akce:
- Cvičení civilní obrany, Děčín (mezi lety 1965 a 1968)
- Srpen 1968 v Děčíně
- Složení pionýrského slibu na zámku Děčín za účasti sovětských vojáků
- Podzim 89/jaro 68 (leták)
Doprava:
Zima, Vánoce:
O autorovi
Vilibald Liebscher (* 1932 Duchcov, † 2019 Děčín, původně Willibald Richard Liebscher) prožil dětství v Mostě, kde navštěvoval německé školy. V roce 1946 se rodina přestěhovala do Děčína. V mládí se V. Liebscher ve volném čase věnoval především sportu, závodil na škole a v Sokole v lehké atletice a gymnastice. V roce 1949 se v Děčíně vyučil fotografem, v říjnu 1951 se oženil. V roce 1953 narukoval – při základní vojenské službě mimo jiné dělal trenéra a rozhodčího lehké atletiky. Později se stal vedoucím fotoslužby v Náchodě, ale bydlel s manželkou v nevyhovující jedné místnosti a nebyla možnost získat byt, vrátili se proto do Děčína.
Od roku 1962 pracoval jako vedoucí děčínské provozovny barevné fotografie družstva Fotografia Liberec, v té době byl požádán redakcí okresních novin o spolupráci a na její doporučení absolvoval dvouletou Krajskou školu žurnalistiky. Až do konce 80. let fotil pro okresní týdeník Jiskra. V roce 1967 kvůli vážnému úrazu na služební motorce ukončil zaměstnání u Fotografie Liberec. Později nastoupil do fotoslužby v České Kamenici.
V roce 1975 byl V. Liebscher požádán OPS v Mostě, aby převzal dozor nad dokončováním nově budované fotoslužby jako technik investičního oddělení. Po zahájení provozu se stal vedoucím provozovny a denně dojížděl z Děčína do Mostu. Jenže už to byl úplně jiný Most než za jeho dětství, stavby ovládl beton a panely. Původní město kvůli těžbě hnědého uhlí po roce 1964 postupně mizelo a v novém Mostě bylo tak špatné ovzduší, že z něj V. Liebscher dostal chronický zánět hrtanu. Na doporučení lékaře proto nastoupil do Okresního kulturního střediska v Děčíně, kde setrval, přestože mu byla nabídnuta řada jiných míst (mimo jiné na Krajském kulturním středisku). Spolupracoval například na festivalu Děčínská kotva nebo Feminafilm.
V letech 1978 – 1979 učil technologii na učňovské škole v Děčíně. Nebylo to kvůli nutkání předávat své zkušenosti v oboru fotograf, souhlasil s vedlejším zaměstnáním, aby pomohl překlenout nedostatek odborných učitelů. Vzhledem k pracovnímu vytížení měl dost málo volného času. Práce v Okresním kulturním středisku se vlastně stala jeho koníčkem společně s jeho chalupou, kterou měl od roku 1960 v Srbské Kamenici a kam jezdil pravidelně až do své smrti. Jak už to u chalup bývá, spíše tam pracoval než relaxoval.
Byl častým dopisovatelem krajského týdeníku Průboj, v 80. letech hlavně v souvislosti s propagací kultury v okrese Děčín. Po vzniku digitální fotografie šel s dobou a přešel z klasické fotografie na digitální. Jako fotograf se zaměřoval hlavně na dokumentární fotografii.