Foto Vilibald Liebscher (online výstava)
Známé osobnosti v Děčíně:
- Miroslav Horníček a Ivo Niederle v továrně Diana, Děčín V – Rozbělesy, 1970
 - Miroslav Horníček a Ivo Niederle při vystoupení v Děčíně v roce 1970
 - Vlado Müller a Jiří Hanibal na Pastýřské stěně při natáčení filmu Láska s vůní pryskyřice, Děčín, 1984
 
Proměny Děčína:
- Prodejny v Děčíně, 70. a 80. léta
 - Bagrování Zámeckého rybníka, Děčín I, 1966
 - Odstřel hotelu Praha na Masarykově náměstí, Děčín I, 17. února 1967
 - Adaptace areálu Bažantnice na letní kino, Děčín, 2. polovina 60. let
 - Demolice rohového domu č. p. 409/16 u kina Kotva, Děčín I, 1969
 - Bourání původní Hrnčířské ulice, Děčín I, 60. – 70. léta
 - Bytová výstavba na Kamenické ulici (u Liberecké ul.), Děčín II – Nové Město
 - Dlouhá jízda za pobytu sovětské posádky, Děčín I
 - Co předcházelo budově Kokosu (sekretariátu OV KSČ) v Děčíně I
 
Kultura, zábava, volnočasové aktivity:
- Výstava drobného zvířectva na Labském nábřeží v Děčíně v roce 1966
 - Kino Kotva, kino Sněžník (Děčín)
 - Zoo Děčín v roce 1971
 - Šimpanz Děčan ze Zoo Děčín
 - 111. slosování Československé státní loterie
 - Dechovka DESTA CLUBU na Smetanově nábřeží, Děčín I
 
Sport:
- Koupaliště pod zámkem Děčín
 - Děčínské oslavy dvojité porážky Sovětského svazu na Mistrovství světa v ledním hokeji 1969
 - Stavba nekrytého zimního stadionu a jeho slavnostní otevření, ulice Ve Vilách, Děčín I, 1969
 - Sjezdovka s umělým povrchem (první v ČSSR) na Popovickém vrchu, Děčín XXIII – Popovice, 1972
 - Vodní slalom na Ploučnici, Děčín III – Staré Město, 70. léta
 - Hokejové utkání zpěváků proti staré gardě Děčín, zimní stadion Děčín
 
Politika a související akce:
- Cvičení civilní obrany, Děčín (mezi lety 1965 a 1968)
 - Srpen 1968 v Děčíně
 - Složení pionýrského slibu na zámku Děčín za účasti sovětských vojáků
 - Podzim 89/jaro 68 (leták)
 
Doprava:
Zima, Vánoce:
O autorovi
Vilibald Liebscher (* 1932 Duchcov, † 2019 Děčín, původně Willibald Richard Liebscher) prožil dětství v Mostě, kde navštěvoval německé školy. V roce 1946 se rodina přestěhovala do Děčína. V mládí se V. Liebscher ve volném čase věnoval především sportu, závodil na škole a v Sokole v lehké atletice a gymnastice. V roce 1949 se v Děčíně vyučil fotografem, v říjnu 1951 se oženil. V roce 1953 narukoval – při základní vojenské službě mimo jiné dělal trenéra a rozhodčího lehké atletiky. Později se stal vedoucím fotoslužby v Náchodě, ale bydlel s manželkou v nevyhovující jedné místnosti a nebyla možnost získat byt, vrátili se proto do Děčína.
Od roku 1962 pracoval jako vedoucí děčínské provozovny barevné fotografie družstva Fotografia Liberec, v té době byl požádán redakcí okresních novin o spolupráci a na její doporučení absolvoval dvouletou Krajskou školu žurnalistiky. Až do konce 80. let fotil pro okresní týdeník Jiskra. V roce 1967 kvůli vážnému úrazu na služební motorce ukončil zaměstnání u Fotografie Liberec. Později nastoupil do fotoslužby v České Kamenici.
V roce 1975 byl V. Liebscher požádán OPS v Mostě, aby převzal dozor nad dokončováním nově budované fotoslužby jako technik investičního oddělení. Po zahájení provozu se stal vedoucím provozovny a denně dojížděl z Děčína do Mostu. Jenže už to byl úplně jiný Most než za jeho dětství, stavby ovládl beton a panely. Původní město kvůli těžbě hnědého uhlí po roce 1964 postupně mizelo a v novém Mostě bylo tak špatné ovzduší, že z něj V. Liebscher dostal chronický zánět hrtanu. Na doporučení lékaře proto nastoupil do Okresního kulturního střediska v Děčíně, kde setrval, přestože mu byla nabídnuta řada jiných míst (mimo jiné na Krajském kulturním středisku). Spolupracoval například na festivalu Děčínská kotva nebo Feminafilm.
V letech 1978 – 1979 učil technologii na učňovské škole v Děčíně. Nebylo to kvůli nutkání předávat své zkušenosti v oboru fotograf, souhlasil s vedlejším zaměstnáním, aby pomohl překlenout nedostatek odborných učitelů. Vzhledem k pracovnímu vytížení měl dost málo volného času. Práce v Okresním kulturním středisku se vlastně stala jeho koníčkem společně s jeho chalupou, kterou měl od roku 1960 v Srbské Kamenici a kam jezdil pravidelně až do své smrti. Jak už to u chalup bývá, spíše tam pracoval než relaxoval.
Byl častým dopisovatelem krajského týdeníku Průboj, v 80. letech hlavně v souvislosti s propagací kultury v okrese Děčín. Po vzniku digitální fotografie šel s dobou a přešel z klasické fotografie na digitální. Jako fotograf se zaměřoval hlavně na dokumentární fotografii.

