Letecké eso v bojích nad oceánem

Na moři sloužili také námořníci, kteří se přímo v Čechách nenarodili, ale ke svým předkům se hrdě hlásili. Nejznámějším z nich je zřejmě Američan Stanley Winifield Vejtasa – vnuk Františka Vejtasy z Boňova u Třebíče, který na své kořeny nikdy nezapomněl a do smrti udržoval kontakty s českou větví rodiny.
Stanley Vejtasa se narodil v zapadlé osadě s honosným jménem Paris v Montaně. Po leteckém výcviku zakotvil jako pilot střemhlavého bombardéru v průzkumné peruti na letadlové lodi Yorktown.
Prvního úspěchu se dočkal v březnu 1942, kdy puma z jeho letounu SBD Dauntless zničila japonské transportní plavidlo. Vejtasa za to dostal svůj první Námořní kříž. O dva měsíce později se v bitvě v Korálovém moři podílel na potopení letadlové lodě Šóhó. Druhý den čelil Yorktown japonskému náletu. Vejtasa v čele letky osmi nemotorných bombardérů dostal zoufalý rozkaz chránit loď před japonskými stíhačkami. V divokém boji se čtyři americké letouny zřítily v plamenech. Vejtasa ale divokými manévry unikal a dokonce sestřelil tři útočníky. A odměna? Obdržel druhý Námořní kříž a byl převelen ke stíhačům.
Jeho novým strojem se stal robustní a dobře vyzbrojený F4F Wildcat, novým působištěm paluba letadlové lodi Enterprise. V bitvě u Santa Cruz si Vejtasa opět vedl skvěle, když nejprve sestřelil dva japonské bombardéry útočící na letadlovou loď Hornet. Téhož dne odpoledne se k Enterprise přiblížila skupina patnácti japonských torpédových bombardérů, které mohl zastavit jen Vejtasa se dvěma kolegy. Američtí stíhači se dali do práce, nepřítele doslova rozmetali. Vejtasa si připsal dalších pět sestřelů a třetí Námořní kříž. Tím se ale také stal leteckým esem, jehož zkušenosti bylo nutné využít.
Vejtasa se vrátil z fronty a stal se instruktorem a zkušebním pilotem. Po válce v námořnictvu zůstal, během korejského konfliktu sloužil jako letecký důstojník letadlové lodi Essex, později velel muniční lodi Firedrake a nakonec letadlové lodi Constellation. Na sklonku života se podílel na vzniku TV série Letečtí stíhači v boji. Zemřel v roce 2013.